Posted on Napsat komentář

Konečně to přišlo!

Konečně to přišlo!

Je mi 26 let. Je podzim a na mě začíná padat deprese. Mám dlouhodobý vztah, dobrou práci, domek se bude rekonstruovat na jaře, tak proč pořád nejsem spokojená? Copak je ta moje touha po svatbě tak veliká, že si nemůžu užívat to, co mám? Jasně, sice se tvářím jako moderní nezávislá žena, ale už bych chtěla být pod čepcem.

konecne obrad

Vím, že chlapi se do svateb moc nehrnou. Moc tomu teda nerozumím, když má tu ženskou rád, bydlí s ní, proč si jí prostě nemůže vzít? Ještě mi to nikdo nevysvětlil, ale to možná ani nejde. Že by se tak báli?

My jsme spolu už 12 let. Řekla bych, že se mě ten můj chlap vůbec nemusí bát. Že mě zná jak svý boty. Zvládli jsme spolu mojí střední, vejšku i společné bydlení, tak proč být pořád na hromádce? Občas téma svatby nadhodím, ale to je až dostuduješ, až budeme mít kde bydlet. Samá výmluva, ale ty už budou u konce, doufám. Všechna povolení k rekonstrukci jsou vyřízená a na jaře nastoupí firma.

Wow, tak přeci jsem se dočkala. Ale žádná romantika, zabraly až pádné argumenty. Jsme spolu dlouho, máme hypotéku, domek bude co by dup. Takže k zařizování domku nám ještě přibude svatba. Hurá.

Nakonec to vypadá, že jsem toho svého muže podcenila. Na přípravách se aktivně podílí, vůbec nevypadá vystrašeně. Že by opravdu čekal, až budeme mít čistý stůl? Datum jsme si stanovili na 21. září. Určitě bude krásné babí léto.

Tak už je to tady. Všechno je připravené, instrukce všichni dostali. Jedem si se ségrou nechat udělat vlasy, pak přijede kosmetička, šaty už visí na ramínku. Princeznovský den čeká. Kupodivu nejsem ani tak nervózní. Jsem zvědavá, jak se cítí Kuba.

Všechno klaplo. Jsme svoji. Výborně se bavím. Svého novomanžela jsem teda pořádně od našeho prvního tance neviděla. Ale vlastně mi to nevadí. Užívám si tance a svatebního veselí. Jídlo je skvělé, kapela ještě lepší.

Končíme v půl páté. Zamykáme s Kubou sál a jdeme domů. Mile mě překvapil, dokonce mě přenesl, jako správný ženich, přes práh. Jsem šťastná jako blecha a troufám si říct, že Kuba taky.

A jak jste to měli vy? Napište mi do komentářů.

Prožijte svatební přípravy s radostí.

Markéta